Výsledek první fáze posouzení vlivů na životní prostředí EIA pro výstavbu jezu a plavební komory u Děčína byl předán Ministerstvu životního prostředí

Praha

8. 10. 2026

Po dokončení přípravných prací Ředitelství vodních cest ČR předložilo Ministerstvu životního prostředí ke zveřejnění tzv. Oznámení záměru „Zlepšení plavebních podmínek na Labi v úseku Ústí nad Labem – státní hranice ČR/SRN“ („Plavební stupeň Děčín“), představující první stupeň procesu posouzení vlivů na životní prostředí EIA. Každý tak bude mít příležitost vyjádřit se k hodnocení řešení splavnosti Labe, navrženého s maximálním respektem k ochraně přírody labské krajiny, zlepšení využití toku Labe v oblasti Děčína, k možnosti zadržení vody v krajině a jejímu dalšímu využití například k nízkoemisní výrobě elektrické energie prostřednictvím malé vodní elektrárny.

„Zlepšení plavebních podmínek na Labi v úseku mezi vodním dílem Střekov a státní hranicí představuje jednu z důležitých podmínek nejen pro efektivní využití dopravní infrastruktury Labsko-vltavské vodní cesty, kterou zde vybudovali naši předci, ale také pro splnění aktuálních celoevropských požadavků na snižování ekologických dopadů nákladní dopravy. Proto investor projektu, kterým je Ředitelství vodních cest, předalo podklady pro nové posouzení vlivů stavby na životní prostředí EIA, které vychází z řešení hledajícího optimální rovnováhu mezi rozvojem dopravní infrastruktury a ochranou přírody,“ říká ministr dopravy Ivan Bednárik.

Účelem projektu „Zlepšení plavebních podmínek na Labi v úseku Ústí nad Labem – státní hranice ČR/SRN“ je zlepšit spolehlivost splavnosti Labské vodní cesty tak, aby byla využitelná pro vysoce ekologickou vodní dopravu po většinu roku. Narůstající období sucha nám jednoznačně určuje nutnost zadržování vody na území ČR. Z hlediska možnosti využití ekologicky šetrné vodní dopravy je tak vybudování pohyblivého jezu a plavební komory u Děčína jedinou vhodnou cestou. Také budou vybudovány jak koncentrační hráze, tak i místa pro bahnité náplavy a tůně. Dva velkorysé rybí přechody umožní rybám pohodlně překonat nový pohyblivý jez a plánovaná malá vodní elektrárna bude osazena turbínou, která případnou proplouvající rybu neohrozí. Navíc v případě rozsáhlého výpadku proudu zajistí zrychlení obnovení dodávek elektřiny v regionu. Důležitý je také migrační koridor, který na břehu zajistí nerušený pohyb suchozemských živočichů.

"Nově zveřejněné oznámení v rámci posouzení vlivu stavby na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. pro záměr „Zlepšení plavebních podmínek na Labi v úseku Ústí nad Labem – státní hranice ČR/SRN“ je realizováno s maximálním ohledem na přírodu. Věřím, že nynější proces podrobného posuzování vlivů na životní prostředí bude ukončen vydáním kladného stanoviska EIA. To by nám umožnilo zahájit další fázi přípravy, i následné zahájení realizace stavby, které plánujeme na rok 2029. Jsem přesvědčen, že po zprovoznění plavební komory a jezu dojde k nárůstu objemu přepravy zboží, včetně těžkých a nadrozměrných nákladů po Labi a výrazně se tak sníží zatížení v silniční dopravě,“ uvedl ředitel ŘVC ČR Lubomír Fojtů.

Oznámení zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí v Informačním systému EIA na

https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP540

 

 

Posuzovaný záměr „Zlepšení plavebních podmínek na Labi v úseku Ústí nad Labem – státní hranice ČR/SRN“ je hodnocen ve dvou jezových variantách. Zatímco Varianta 1 představuje již dříve posuzovanou technickou variantu 1b, tak Varianta 2 je doplněna o kompletně dopracovanou migraci ryb na jezu a zahrnuje zcela nová ekologická a kompenzační opatření v prostoru Malého Března. Tato zmírňující a revitalizační opatření mají za cíl eliminovat nebo alespoň maximálně snížit dopady stavby na jedinečnou přírodu labské krajiny.

„Opatření ve Variantě 1 spočívají v úpravě plavební dráhy včetně nezbytných prohrábek dna, realizace výhonů a regulačních prvků včetně rozsáhlých migračních a revitalizačních opatření, např. přírodě blízké migrační pásmo, rybí přechod a úpravy břehových ekosystémů. Varianta 2 obsahuje výrazně přepracovaný levobřežní rybí přechod, nový dvouštěrbinový rybí přechod a technický přechod napojený na galerii nad turbínami. Dalšími navrženými opatřeními v této variantě je přírodě blízké obtokové koryto, revitalizace území Malého Března, přímá podpora ochrany evropsky významné lokality Porta Bohemica a dalších chráněných druhů,“ uvedl Luboš Štancl jednatel společnosti AZ GEO, s.r.o., jakožto autorizovaná osoba ve vztahu k životnímu prostředí a autor Oznámení záměru EIA z konsorcia „Konsorcium PORTOS AZ GEO ECOLOGICAL CONSULTING – EIA Děčín“.

„Záměr svým charakterem významně ovlivní přírodní charakteristiky a fenomény vázané na dynamiku Labe. Ty budou muset být kompenzovány, a právě v Oznámení je navrženo několik lokalit, kde je předpoklad úspěšnosti těchto kompenzací. Pozitivním aspektem záměru je např. jeho vliv na klima, ať už v podobě malé vodní elektrárny, tak v přínosu přesunu dopravy ze silnic a železnic na lodě. Detailnější vyhodnocení bude součástí Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., která bude na Oznámení navazovat a bude reagovat na připomínky k záměru,“ shrnul situaci Luboš Štancl.

Zajištění této fáze procesu EIA, tedy posuzování vlivů na životní prostředí, má na starosti Ministerstvo životního prostředí. To nejprve vydá závěr zjišťovacího řízení a následně posoudí Dokumentaci EIA a vydá závazné stanovisko. Ve fázi přípravy záměru byl kladen důraz na minimalizaci zásahů do nejcennějších složek území. 

Z hlediska vlivů na jednotlivé složky životního prostředí nejsou předpokládány žádné významné vlivy na veřejné zdraví a kulturní památky. V období výstavby může dočasně docházet ke zhoršení kvality ovzduší, které bude plně vratné po ukončení stavebních prací. Vliv nebude významný, bude časově omezený, a z hlediska ochrany ovzduší a lidského zdraví přijatelný. Z hlediska vlivů na klima ve fázi výstavby jsou obě varianty charakterizovány dočasnými a časově omezenými emisemi skleníkových plynů, které jsou vázány na provoz stavební techniky a související dopravu. Další pozitivum je malá vodní elektrárna, která bude sloužit jako zdroj elektrické energie bez emisních nároků.  Za dodržení přísných hygienických limitů nedojde ani k významnému ovlivnění hlukového pozadí. Z hlediska výstavby lze vlivy na povrchové vody hodnotit jako krátkodobé, dočasné a lokální, vázané na místo realizace stavebních prací. S tím souvisí i chemické složení povrchových vod, kde nejsou očekávány významné nepříznivé vlivy u obou variant, které by vedly ke zhoršení jejich stavu. Realizace záměru ovlivní hladinu podzemní vody v okolním území pozitivně, a to v souvislosti s jejím zvýšením. Dále dojde přirozeně k trvalému záboru pozemků, jejichž hospodářské využití je však omezené. Vlivy na půdy souvisejí zejména s terénními úpravami a realizací revitalizačních opatření. K půdním erozím může v dotčeném území dojít pouze dočasně a lokálně během výstavby. Případná kontaminace půdy v okolí záměru neohrozí způsob obhospodařování okolních pozemků z důvodu striktního dodržování zadaných postupů při případném havarijním úniku pohonných hmot nebo olejových náplní. Vlivy na horninové prostředí souvisí se stavebními zásahy do koryta Labe i přilehlého území, které bude řešeno lokálním dosypáváním koryta s využitím vytěženého původního materiálu. U žádné z posuzovaných variant se nepředpokládá významné ovlivnění přírodních zdrojů. Z hlediska flóry je nejvýznamnějším negativním vlivem možné ohrožení drobnokvětu pobřežního, včetně ztráty klíčových populací a narušení kontinuity labské populace. Proto jsou navržena environmentální a kompenzační opatření (např. umělé náplavy, laguny, řízené kolísání hladiny, výsadby dřevin), aby byl vliv minimalizován. Z důvodu výstavby rybích přechodů a migračního koridoru bude pozitivně ovlivněna také fauna v dotčeném území, přičemž se zde jedná zejména o rybí společenstva a ze savců pak o vydru říční. Aby se zabránilo zaplavení zejména říčních náplavů, které jsou v současnosti udržovány v příznivém stavu především dynamikou toku projevující se pravidelným sezonním kolísáním hladiny, bude tento vliv zmírněn vytvořením umělých říčních náplavů a pláží, které budou pravidelně obnažovány řízeným kolísáním hladiny ve zdrži. Negativní vlivy světelného znečištění se na obytnou zástavbu ani na přírodní složky prostředí nepředpokládají. Z hlediska vlivu na soustavu NATURA 2000 (evropsky významné lokality a ptačí oblasti) mají obě varianty významně negativní vliv na předměty ochrany a celistvost těchto území. V rámci nápravných opatření pro jejich zmírnění budou dodržovány podmínky, které podléhají přísné legislativě a specifickým metodickým postupům, a které stanoví příslušné orgány ochrany přírody. Jedná se např. o záchranný transfer zvláště chráněných druhů živočichů z míst dotčených stavbou do lokalit, které budou pro jejich přežití nejvhodnější. Realizací záměru sice dojde k dotčení krajinného rázu, avšak významně neovlivní krajinná panoramata, která jsou pro Labské údolí charakteristická.

Více informací naleznete na www.plavebnistupen.cz

Zpět